Chystání a těšení se
Chystání věciček to je kapitola sama pro sebe. Obvolala jsem a objela tři kamarádky a vzala všechno, co mi nabalily. Takže se nám sešly dva kočárky, dvě vaničky a dvě podložky do nich :o)) a spousta pidioblečků.
Museli jsme kompletně přestavět ložnici a koupit novou komodu na oblečky. Pak všechny ty oblečky roztřídit, vyprat, vyžehlit a uložit :o)) Komoda ani nestačila vyčichnout… Do toho největšího zmatku, kdy byla celá ložnice zaskládaná hromádkami tříděných věciček, že nebylo kam šlápnout, přišla na návštěvu sociální pracovnice. No veselo :o))). Vymalovat jsem už teda nestačila a že by to bylo potřeba!
Ze začátku spal Vojta v takovým proutěným koši na kolečkách, co jsme měli půjčený od mé kamarádky. Ale brzo mu nestačil a tak jsem manžela ukecala, abychom postýlku koupili novou, vždyť jsme měli všechno po někom :o)) tak proč by nemohl mít Vojta něco opravdu svého...
Bylo to hodně náročný, nemohla jsem vůbec spát, pořád se mi honilo hlavou, co ještě musím zařídit, co koupit, pro co zajet. Manžel u toho ještě chodil na odpoledne do práce, takže to bylo hlavně na mě. Nebylo výjimkou, že jsem spala jen 3,5 hodiny. Paradoxně jsem se s Vojtou (i s buzením na krmení) vyspala víc, než ten týden předtím :o)))
V práci z toho měli taky šok. Ještě na jaře jsem je přesvědčovala, že ještě tak rok a půl, ha ha… Hned ten den, co jsme se na malýho byli podívat, jsem v práci oznámila, že už prostě nepřijdu :o))) Vyřešili to vcelku rychle a do dvou týdnů za mě nastoupila náhrada…